Předem se moc omlouvám zakladateli za odbočení od jeho původního dotazu
. A orhoremu za ten román..
orhore: No jo, já tě chápu, ale dám ti třeba příklad z mé tvorby a to nekecám, bohužel to tak je.
Protože nakupuji materiály ze kterých tvořím výslednou hudbu od více než jediného vydavatele (a i jeden samotný má mnohdy časem jinou kvalitu zpracování), tak mám své výsledné skladby v různých hlasitostech, což by až tak nevadilo, ale i s jinými výškami a dynamikou celkově.. Protože se ta skladba skládá z více stop, tak je výsledek někdy značně přeřvaný - kdybych toto exportoval jako 16bit WAV, tak to označíš za "Hlasitostní válku (Loudness war)", proto si to pro svoji potřebu ukládám i do 32bit WAV, kde můžeš jít klidně přes digitálních 0dB a přesto to máš stále šanci bez ořezání ztlumit (o jakýkoli počet dB, protože je to digitál).
Takže kdybych chtěl vydat album se skladbami z různých materiálů, tak to sám ještě musím "remasterovat", aby byly všechny skadby co možná nejpodobnější. A to i když by šlo o jediný žánr.
To, že dnes vycházejí pouze už jen digitální věci je neschopnost vydavatelů zainsvestovat i do blbého CD nosiče. Myslím, že za tohle samotný interpret nemůže, protože je uvázaný ke společnosti, která si vše řídí podle sebe a své interprety asi bere jen jako dojné krávy. A není to dlouho, co vydavatelství zacházela tak daleko, že je nutily dělat skladby, které ani sami nechtěli - udělej 4 suprové a zbytek vyplň nějakými nekvalitními - ale to by líp popsaly dokumenty co jsem tu zmiňoval "Jak se kalila hudba" a český "PopStory".
A co se týká vyděračů jako jsou OSA, SOZA atp, tak to je kapitola sama o sobě.
Do své tvorby si rozhodně kecat nechci, protože pak by to nebyla hudba odemně, z toho důvodu se nikomu neupisuji a spravuji si šíření skladeb sám. Rozhodně tím ale nechci říct, že nejsem schopný přijmout názor jiných na svoji tvorbu, naopak za názor bych byl rád.
Co se týká silnějšího vinylu, tak to jsou ty 180g výlisky a ano, sice jsou o něco vyšší, ale ne nějak znatelně. Pak můžou být vyšší i obrazové, nebo-li Picture desky - jednu mám tak silnou, že předčí i tloušťku šelakových desek
.
Můj gramec tu možnost zvednutí ramínka má a věř mi, že mezi tím dole a nahoře není nějaký patrnější rozdíl. Já to však už od začátku mám vysunuto nahoru co to jde, protože to dělávalo problém s pokřivenými deskami.
Vyššími výchylkami nevím co myslíš. Pokud jde o drážky, tak každá deska je nahraná jinak (někdy i jediný maxáč) - některé drážky kmitají jak blázen, protože je hudba nahrávána při velké hlasitosti a jiné se skoro nepohnou, protože jsou ztišené a mnohdy i dost odbasované (aby se toho tam vešlo víc, ale někdy by k tomu neměli důvod vůbec).
Kdysi v ČS vycházely kontrolní desky, které měly otestovat kvalitu jehel a jejich opotřebení - byly tam nahrány frekvence tak nízké, že jsi je neměl šanci slyšet (od 5Hz), ale měli ověřit ideální přítlak raménka, jiné zase měly právě hodně hlasitou hudbu pro ověření zbroušení jehly - pokud jehla přeskakovala, tak to bylo špatně a musela se vyměnit.
Tady je dost zásadní rozdíl oproti dnešku, já mám jednu jehlu v gramci už asi přes 7 let, hraji na ní šelaky, poškozené desky, prasklé, zvlněné atp., ale přesto při tomto testu naprosto v klidu obstojí i přes hodně nízkou gramáž.
Dalším rozdílem oproti minulosti jsou i použité plasty - buď už slunce nesvítí tak jako v 90. letech nebo ty součastné vinyly prostě odolávají pokřivení od tepla. Sám jsem to testoval a nechal jsem pár dní za oknem nějakou novější desku a naprosto bez rozdílu. Součastně s tím jsem tam však zkusil dát i singl Supraphonu z 80. let a ten se zvlnil jen velmi, velmi nepatrně..tak nevim.